Nedůvěra ve státní systém žene lidi ke spoření

Průzkum investičního chování Čechů, který pro Asociaci pro kapitálový trh ČR (AKAT ČR) provedla agentura Perfect Crowd, ukazuje jasný trend: spoření na stáří patří dlouhodobě mezi hlavní motivace Čechů ke zhodnocování peněz. Klíčovým hnacím motorem přitom není jen touha po pohodlném důchodu, ale rostoucí nedůvěra vůči státnímu systému. Pochybnosti o tom, jestli státní důchod v budoucnu pokryje základní životní potřeby, jsou dnes jedním z nejsilnějších investičních motivátorů vůbec.

Demografická realita tyto obavy jen potvrzuje. Stárnutí populace a nepříznivý poměr pracujících vůči důchodcům naznačují, že spoléhat se výhradně na státní pilíř je stále riskantnější strategie.

Penzijko táhne

Nejvyužívanějším nástrojem spoření na stáří zůstává doplňkové penzijní spoření (penzijko). Podle již zmíněného průzkumu AKAT ČR zaznamenaly penzijní fondy meziroční nárůst zájmu o šest procentních bodů; nyní je ke spoření na důchod využívá 69 % respondentů, oproti loňským 63 %. V celkovém žebříčku oblíbenosti finančních produktů se penzijko dlouhodobě drží na třetím místě a jeho podíl rok od roku roste: v současnosti ho má sjednáno 46 % spořící populace. Pro srovnání, stavební spoření, dříve jeden z nejrozšířenějších produktů, využívá jen 25 % střadatelů.

Obliba penzijka není náhodná. Kombinuje totiž několik výhod najednou:

• státní příspěvek,
• daňové odpočty,
• možnost příspěvku od zaměstnavatele
• a výběr investiční strategie podle vlastní tolerance k riziku.

Fondy doplňkového penzijního spoření navíc nabízí potenciál vyššího zhodnocení, zvlášť oproti transformovaným fondům předchozího penzijního připojištění.  Dle údajů APS je průměrná roční výkonnost dynamických fondů za posledních šest let téměř 9 %.  Pro řadu lidí jde o nejdostupnější cestu, jak začít systematicky budovat finanční rezervu na stáří.

Důležité je kolik, důležitější kdy

Nejběžnější částka, kterou Češi na stáří měsíčně odkládají, se podle průzkumu AKAT ČR pohybuje mezi   501 Kč až 3000 Kč.   Průměrný měsíční příspěvek u doplňkového penzijního spoření pak podle dat Ministerstva financí činil ke konci minulého roku 896 Kč.

Jenže i to v mnoha případech nestačí. Pokud začnete spořit 900 Kč měsíčně ve 20 letech v dynamické strategii, v 65 letech můžete dosáhnout na cílovou částku přibližně 2 610 938 Kč, což při předpokladu, že v důchodu strávíte 20 let života, můžeme zjednodušeně přepočítat na 10 879 Kč měsíčně. V případě začátku spoření ve 40 letech se ale předpokládaná cílová částka výrazně snižuje a vychází na přibližně 626 785 Kč, tedy 4x méně*. Čas je tedy zdaleka nejsilnější proměnnou celé rovnice.

Mladí čekají. A prodělávají

A právě tady tkví největší slabina. České doplňkové penzijní spoření trpí tím, že mladí lidé nevstupují do systému včas. Dle průzkumu České bankovní asociace z roku 2024 s tím začínají až okolo 45. roku života. Odkládání přitom má velmi konkrétní a spočitatelné důsledky: při dlouhodobém investování hraje klíčovou roli efekt složeného úročení. Každý rok bez spoření snižuje konečnou naspořenou sumu způsobem, který se nedá jednoduše dohnat zvýšením příspěvku v pozdějších letech.

Penzijko jako benefit

Zatímco příspěvek zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření patří k jedněm z  nejefektivnějších benefitů (firma si ho může odečíst z daní, zaměstnanec ho dostává bez odvodů), z průzkumu AKAT vyplývá, že míra zapojení zaměstnavatelů nijak výrazně neroste. Naopak 59 % respondentů uvádí, že od zaměstnavatele žádný příspěvek nedostává, zatímco v loňském roce to bylo 51 %. Výraznější nárůst není vidět ani na smlouvách s příspěvkem zaměstnavatele. Těch bylo podle Ministerstva financí 1 715 527 v roce 2024 a 1 723 143 v roce 2025, což je nárůst o pouhých 0,4 %. Potenciál tohoto nástroje tak zůstává z velké části nevyužit.

Čím dříve, tím lépe

Závěr je jasný, byť ho praxe zatím příliš neodráží: začít spořit co nejdříve, spořit pravidelně, nespoléhat výhradně na nejkonzervativnější strategie a zbytečně nesetrvávat ve „starém penzijku“. Dynamičtější fondy nového penzijka sice v krizových letech mohou klesat, ale v dlouhodobém horizontu mají výrazný výnosový potenciál.  Pro mladé, kteří mají před sebou třicet nebo čtyřicet let do důchodu, je právě čas největším spojencem. Pokud ho ovšem nevyplýtvají čekáním.

*Výpočty jsou pouze ilustrativní a vycházejí z výpočtů kalkulačky na našich stránkách: https://www.zavodou.cz/#calculator. Ve výpočtu předpokládáme očekávaný průměrný roční výnos u dynamické strategie 5.40 % při začátku spoření ve 20 letech a 5.10 % při začátku spoření ve 40 letech. Očekávané výnosy nejsou zárukou budoucích výnosů.

Zdroje: Průzkum investičního chování Čechů 2025 (AKAT ČR), Ministerstvo financí, Průzkum České bankovní asociace